Průjmová onemocnění patří mezi jedny z nejčastějších infekčních onemocnění u nás. Co do počtu případů se zařazují na druhé místo za respirační choroby. Původcem průjmu mohou být bakterie, viry, paraziti, nebo houby.
Pojmem průjem označujeme výskyt tří a více řídkých stolic za den. V závislosti na původci se mohou objevit také některé další příznaky, jako je horečka, zvracení, bolest břicha, nevolnost a někdy i bolest hlavy nebo svalů a kloubů. Průjem může být infekčního nebo neinfekčního původu.
Chronický průjem trvá ve většině případů déle než 14 dnů. Může se jednat jak o onemocnění zažívacího traktu, tak i mimo zažívací trakt, a proto by pacient měl vždy vyhledat lékaře.
Akutní průjem trvá naopak maximálně 14 dní a vzniká náhle. Nejčastěji má akutní průjem infekční původ, kdy infekci vyvolávají především bakterie, viry nebo paraziti.
Kromě infekčního původu jsou však důvodem akutního průjmu i neinfekční příčiny, jako například dietní chyby, nervozita či strach. Dále mohou akutní průjem způsobit vedlejší účinky některých léčiv, požití projímadel nebo umělých sladidel, či užívání antibiotik. Projímavý účinek mají také některé druhy ovoce, např. fíky nebo mango, nezvykle kořeněná strava nebo nadbytek oleje používaný v některých kuchyních. Akutní průjem může způsobit také potravinová intolerance nebo deficit enzymů, např. laktázy.
Mezi nejčastější příznaky akutního průjmu patří minimálně 3 řídké stolice denně, nevolnost, zvracení a křeče v břiše. U akutního průjmu je možná samoléčba bez nutnosti navštívit lékaře, pokud se současně nevyskytnou varovné příznaky.
Dospělý pacient by měl navštívit lékaře, pokud průjem trvá i přes léčbu déle než tři dny. Děti starší jednoho roku by měli lékaře vyhledat při léčeném průjmu trvajícím déle než dva dny a děti mladší jednoho roku u průjmu, který i přes léčbu trvá více než den. Pokud u seniorů nad 70 let trvá vodnatý průjem déle než jeden den, je také potřeba navštívit lékaře.
6 nebo více vodnatých stolic za 24 hodin, krev nebo hlen ve stolici, horečka (nad 39 °C) nebo ztráta hmotnosti nad 5 % (např. pokud vážíte 80 kg a při průjmu zhubnete o víc jak 4 kg). Přetrvávající bolest břicha zejména v období mezi křečemi, opakované zvracení, opakující se průjem, nebo přetrvávající průjem po ukončení léčby antibiotiky, jsou také důvodem vyhledání lékařské pomoci. Pokud průjem přetrvává u osob starších 69 let, s jinými dlouhotrvajícími nemocemi nebo s oslabeným imunitním systémem, je také potřeba navštívit lékaře.
Léčba průjmu by měla zahrnovat především správnou rehydrataci (dostatečný příjem tekutin k doplnění jejich ztrát),
dietní opatření a léčivé přípravky.
Rehydratace je při léčbě všech průjmových onemocnění nejdůležitější.
U většiny pacientů zabere dieta a podání léků
proti průjmu. Antibiotika jsou nutná jen u malého množství nemocných.
Dehydratace je nejzávažnější komplikací průjmu. U malých dětí dochází k dehydrataci častěji než u dospělých, ale ohrožení jsou také starší a dlouhodobě nemocní pacienti.
Aby se dehydrataci předešlo, je nutné zabezpečit dostatečný příjem tekutin (minimálně 2–3 litry denně) a pokrýt nejen normální denní potřeby tekutin, ale navíc i ztráty způsobených zvracením, průjmem a případnou horečkou.
Přestože se při průjmu nebo zvracení vždy část přijatých tekutin vstřebává, musíme myslet na doplnění ztracených tekutin a minerálů. Náhradu nám můžou zajistit například čaje, minerální vody, orální rehydratační roztoky a iontové nápoje. Sodík můžeme nahradit slanými polévkami.
Antibiotika jsou nutná pouze na základě posouzení lékařem, a to jen v 10 % případů onemocnění.